Daňové ráje si nezaslouží zatracení, ale obdiv. Mají sloužit ne jako odstrašující příklad, ale jako inspirace – měli bychom si jeden vytvořit i u nás. Pro všechny kromě socanů.
Po náročném týdnu se zase můžu naštvat na blogu, respektive se pozastavit nad tím, že aféra Panama Papers někoho pohoršuje. Byznysmeni, boháči, korporace… Všichni si drze dovolují vyhýbat se otřesnému daňovému systému tím, že peníze nenechávají ležet v dosahu socialistických nenechavců, ale lifrují je do rozumných zemí s nízkými sazbami.
Já jim za to tleskám a dodávám, že až na tom budu finančně dobře já, udělám to samé. (Pokud se mi nepodaří přetvořit v daňový ráj Českou republiku.)
Je racionální nechtít se nedobrovolně dělit o svůj majetek s někým, s kým se prostě dělit nechcete. Přispějte na útulek, dejte žebrákovi, půjčte sousedovi, odvádějte procento na charitu… pokud chcete. Já s tím vším naprosto souhlasím! Ale nenechte nikoho, aby vám peníze násilím vybral z kapsy a rozházel je bez rozmyslu a neefektivně za něco, co nechcete.
Daňové ráje jsou jeden ze způsobů, jak této spravedlnosti dosáhnout, pokud máte dost na to, abyste si podobný postup mohli dovolit.
Pro socany ne-e
Milí boháči! Jsem sice chuďas, zatím ;-), ale máte moji podporu. Jediný, kdo nemá (morální) nárok na panamské, monacké, lucemburské a nevímjaké banky, jsou levičáci.
Světoví socialisté mají – promiňte hrubší výraz – plnou hubu keců o zdaňování bohatých, velkých korporací, progresi, „solidární“ dani či splácení vašeho dluhu společnosti. Vzpomeňme na Stanislava Humla, který před dvěma lety nesnesl pomyšlení, že si tenistka Kvitová nenechá sebrat od státu miliony za, eeeh, nic? Za to, že si dovolila být v něčem lepší než ostatní? Označil ji jako člověka za špínu.
Takže vy levičáci hezky plaťte! Socialismus škodí světu už déle než sto let, tak konečně zalezte někam na ostrov, na svůj vlastní „daňový ráj“, kde budete všichni odvádět 110 % mzdy a žít v kolektivní neefektivní chudobě.
My ostatní raději udělejme opravdový daňový ráj z České republiky. Zažijme ten blahobyt, kdy se na nás chrlí peníze od miliardářů a úspěšných podniků z celého světa. Věřte mi, že jako prostí chudí občané bychom na tom netratili, zmizely by totiž naše 70+% sazby.
Daně by se zmenšily plošně všem a lidé by sami rozhodovali o tom, co si za svoje peníze koupí, místo aby je ukradl a proztrácel stát, výměnou za nic.
Uvědomme si, že vyhýbat se nemorálně vysokým daním není hřích, ale ctnost. Že nemáte nárok na peníze svého souseda, nemáte nárok na zisk něčí firmy, a nikdo jiný nemá nárok na vaše vydělané peníze. Ať už jste pokladní v sámošce, CEO velké firmy, nebo jste si nedejbože – vy drzouni – dovolili majetek zdědit nebo vyhrát. Je váš! Jen a jen a jen váš. Podělte se, pokud chcete, buďte opravdu, lidsky, morálně, dobrovolně solidární. Jestli chcete. Jestli ne, je to vaše rozhodnutí.
Já si každopádně vždycky radši zvolím daňový ráj než daňové peklo!
(PS: Mimořádně vtipná a duchaplná poslední věta mohla vzniknout jen díky špatnému [ale zato perfektně rozšířenému] překladu „daňový ráj“. Pokud byste si snad chtěli o tématu něco hledat v angličtině, nejde o tax heaven [ráj], ale haven [útočiště].)
