Přejetí, zastřelení, nebo pobodání? Aneb kam letos na dovolenou

Česká xenofobní republika je jednou z nejbezpečnějších zemí světa a zatvrzele na tom odmítá cokoli měnit. Kam se vydat, když chcete být kulturně obohaceni?
„Turisto jdi domů. Uprchlíci vítání.“ Podobné nápisy se objevovaly v Barceloně. Tak jo, Španělé, jak si přejete.

Čeští občané to mají těžké. Kvůli jejich nedostatečné pokrokovosti a místnímu přebujelému rasismu, xenofobii a dalším -ismům a fobiím se ještě Evropské unii nepodařilo přeměnit Českou republiku v progresivní a multikulturně epesně fungující stát západního typu.

Proto přináší naše cestovní kancelář tipy, kam jinam jet na dovolenou, když na sebe chcete nechat dýchnout pořádnou cizí multikulturu.

Proti samopalu je nejlepší židle

Začínáme tím nejobyčejnějším, pro turisty, kteří mají hluboko do kapsy. Pro kulku nebo řeznou ránu můžete jet prakticky do kterékoli vyspělé evropské země, i když těchto zážitkových destinací ubývá, protože vycházejí z módy.

Po úspěšném multikulturním představení ve Francii v listopadu 2015, kdy bylo střelbou na několika místech obohaceno rekordních 130 lidí, se obohacovači různého známého původu a zásadně neznámého vyznání uchýlili k originálnějším formám obohacování.

Když už ale, bude to stát za to. Evropská unie se úspěšně snaží regulovat držení zbraní, aby si občané vychutnali obohacování podobně jako ve zmíněné Francii, kde v koncertním sále obohacovači několikrát v klidu přebíjeli, beze strachu z odporu. V Německu, kde střelnou zbraň prakticky neseženete a nemůžete ani nosit nůž, použili proti útočníkovi někteří zpátečničtí Němci židle.

Vychutnej si to křupnutí

Pokud je pro vás zastřelení a pobodání příliš rychlé, můžete se nechat rozjezdit náklaďákem, dodávkou či osobním autem (dle preferencí) – to je v současné době nejpopulárnější forma zážitkové turistiky. 86 plně multikulturně obohacených a 458 částečně multikulturně obohacených (média o nich referují jako o „zraněných“) měl ve Francii v červenci 2016 na svědomí Mohamed Lahouaiej-Bouhlel, Tunisan s povolením k pobytu ve Francii. Neznámého vyznání.

Preferujete-li chladnější počasí, nelze nedoporučit Stockholm, kde obohacoval v dubnu tohoto roku Rakhmat Akilov, neznámého vyznání a neznámých sympatií. Včera se o reprízu těchto atrakcí úspěšně pokusila Barcelona. Podezřelým je v době psaní těchto prázdninových tipů 18letý Moussa Oukabir.

Kyselina obohacuje… v očích některých lidí

Parafráze na vtip britského komika Jimmyho Carra („Throwing acid is wrong… In some people’s eyes…“) slouží jako pozvánka k exotičtějším zážitkům.

Nemůžeme nic slibovat, ale v Londýně máte možnost zažít kyselinový útok, a odnést si tak památku do konce života. Pokud by to nevyšlo, můžete si podobně jako v minulých zmíněných destinacích prožít alespoň střet s automobilem. V březnu 2017 takto obohatil chodce na Westminsterském mostě Brit neznámého vyznání Khalid Masood.

Pro velký úspěch zopakovali toto turisty oceňované překvapení v červnu další obohacovači. Brit pákistánského původu Khuram Shazad Butt, Maročan nebo Libyjec Rachid Redouane a Maročan Youssef Zaghba. Neznámého vyznání.

Británie podruhé, aneb je to prostě bomba!

Tipy na romantické dovolené pro dva máme za sebou, teď aspoň jeden pro rodiny s dětmi. Za návštěvu plnou mimořádných okamžiků stojí Manchester Arena, kde měla koncert pro spoustu dětí s rodiči americká zpěvačka Ariana Grande… a byla to bomba.

Brit Libyjského původu (a neznámého vyznání) Salman Ramadan Abedi připravil 22 civilistům zážitek do konce života, tedy na celých 20 milisekund. 120 dalších může vzpomínat déle.

Pokud jste nesehnali lístky, stejně vyrazte na cestu. Třeba vás zdarma obohatí v metru nebo na letišti, jak učinili v Bruselu v roce 2016 Ibrahim El Bakraoui, Najim Laachraoui, Mohamed Abrini, Khalid El Bakraoui a Osama Krayem. Původy se mi vypisovat nechce, prostě Evropané neznámého vyznání, ju?

NEDOPORUČUJEME: Česká rasistická republika

Bohužel jsou v Evropě stále destinace, které se rozhodně nevyplatí navštívit. Z České republiky odejdete po svých, pravděpodobně zcela nezranění, s fotoaparátem plným kýčovitých momentek ze sluncem zalité Prahy, a nejhorší je, že se dostanete do kontaktu s -istickými a -fobními Čechy českého původu, kteří multikulturní obohacení zatvrzele odmítají.

A co hůř, tamější zákony umožňují prověřeným, bezúhonným a odborně prověřeným Čechům, aby se ozbrojili střelnými zbraněmi; nože dokonce nejsou regulované vůbec. Hrozí tedy, že i kdybyste narazili na Čecha správného původu, který by se vás snažil obohatit, postarali by se čeští civilisté o rázné ukončení jeho představení.

 

Děkujeme za pozornost a #přijímáme tipy na další destinace!

Autor: Zdeněk Král | pátek 18.8.2017 13:14 | karma článku: 47,70 | přečteno: 10142x
  • Další články autora
  • Počet článků 35
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 5702x
Parazitující živnostník, školitel češtiny, korektor a redaktor, libertarián, euroskeptik, pravičák, E(I)NTJ a fanoušek hudby, češtiny, cizích jazyků, technologií, her a seriálů.

Narodil jsem se v roce 1991 v jižních Čechách, dlouho bydlel kousek od Berouna, nyní se pohybuji v Praze. Živí mě převážně čeština, jsem korektor, editor, redaktor, školím jazyk ve firmách i státní správě. Od roku 2011 jsem dělal pro různá online média, téměř tři roky (od roku 2013) jsem psal jako externista do technologické rubriky iHNed.cz, velmi výjimečně i do tištěných médií. Po získání titulu (v roce 2015) jsem z přivýdělků a dohod udělal živnost – jsem OSVČ, tedy parazit, mám svůj tým lidí a nabízím kompletní služby ohledně textů, od tvorby přes korekce po překlad. Mezi mé klienty patří například jeden velký výrobce elektroniky. Školím češtinu, etiketu a „komunikaci“.

Vystudoval jsem mezinárodní obchod na FMV VŠE a amerikanistiku na FSV UK, na půl roku jsem si odskočil studovat terorismus, národní bezpečnost a trestní systém do Spojených států. Předtím jsem měl to potěšení studovat trubku (a jako vedlejší obor klavír) na pražském Gymnáziu Jana Nerudy s rozšířenou výukou hudby. Od září 2016 jsem nastoupil jako student Ph.D. zpět na FSV (momentálně přerušeno).

Mám úžasnou ženu a neméně úžasnou roční dceru – jsou pro mě vším.

Politicky jsem libertarián/minarchista: Příznivec malého státu s malými pravomocemi, který chrání před násilím a krádežemi a vynucuje nutné minimální zákony. Jen pak může společnost fungovat, aniž by nějaká skupina utlačovala nebo vykořisťovala jinou, a země může ekonomicky prosperovat.

Děkuji za návštěvu mého blogu, snad vás moje texty zaujmou.