Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

EU, Jourové a Dienstbierovi navzdory: Použijme proti levici její vlastní zbraně

23. 11. 2016 10:10:10
Takzvaný neomarxismus se Evropou i Amerikou rozlézá jako nebezpečný mor. Místo dělníků údajně strádají menšiny, diskriminovaný je ale ve výsledku někdo úplně jiný a nejvíc trpí svoboda.

Je to drzé... Ale znovuvydám svůj přesně rok starý text, který ještě vyšel mimo tento blog, místo abych po odvolání pana ministra Dienstbiera psal nový. Zaprvé ho nadutě považuji za jeden ze svých nejlepších výtvorů (hlavně závěr) a bylo mi líto, že jsem ho napsal v éře přediDNESové, zadruhé je pořád aktuální a bude aktuální i s novou postavou na nejzbytečnějším ministerstvu galaxie.

Tak si se mnou vzpomeňte na nechutnosti, které se děly před rokem a které mě inspirovaly k napsání... A připojte se ke mně v klubu černošských žen ;-)

******

Takzvaný neomarxismus se Evropou i Amerikou rozlézá jako nebezpečný mor. Místo dělníků údajně strádají menšiny, diskriminovaný je ale ve výsledku někdo úplně jiný a nejvíc trpí svoboda. Naštěstí jde o ideologii tak nelogickou a hloupou, že ji můžete zničit použitím jejích vlastních zbraní.

Dva řidiči kamionu v USA vysoudili v přepočtu více než pět milionů korun za to, že je zaměstnavatel vyhodil z práce. Údajně kvůli náboženským důvodům – nutil je totiž pít whisky a pálit korány, a oni nechtěli... Ne, dělám si samozřejmě legraci. Ve skutečnosti odmítli kvůli své víře převážet alkohol, na což byli jako řidiči najmutí, tak je majitel prostě (a pochopitelně) vyhodil. Pokání u soudu mu už k ničemu nebylo a americké ligy pro ochranu takzvaných náboženských svobod chrochtají blahem, že byl zlosyn za svou necitlivost ztrestán.

Nečernoška Rachel Doležalová se zase cítila černě, prezentovala černě a stala se důležitou osobností jedné americké černošské komunity. Jenže černoška není. Zlí lidé jako já se popadají smíchy za břicho, ale levičáčtí „liberálové“ začali okamžitě vymýšlet, jak si člověk může vybrat rasu, na kterou se zrovna cítí.

Co by ne, v ideálním světě. Nám svobodomyslným na nějaké barvě nesejde. Kdyby to ovšem nemělo mít právní důsledky...

Například v přihlášce na americkou univerzitu mnohdy vyplňujete rasu, případně sexuální orientaci, a menšiny jsou zvýhodňovány. Protože diverzita je dobrá. Všimněte si, že nepíšu, že diverzita je dobrá, protože něco. Diverzita je dobrá, protože prostě tečka.

Ve firmách musí rasu zohlednit při kariérním růstu, aby to náhodou nevypadalo, že je zvýhodněn bílý hetero chlap. Toho místo povýšení pošleme na kurz citlivosti vůči intergender osobám, aby je jako cisgender (to se používá místo nekorektního slova „normální“) nějak nediskriminoval.

Hysterická korektní citlivost už začíná vládnout i doma v České republice. Výstava fotografií pořízených zajímavou starou technikou, která je i na mé konzervativní poměry vkusná a kterou dlouho připravoval pan Karel Richtr a Knihovna Akademie věd ČR, byla předčasně ukončena. Nějaká obskurní feministická organizace (Genderová expertní komora a Kongres žen) si stěžovala, že těch pár decentních aktů je sexistických, nebo tak něco. Akademie věd zbaběle ustoupila. (Hanba!)

A když už jsme u žen... Evropská komise a „naše“ eurokomisařka paní Jourová by chtěla kvóty pro ženy v managementu velkých firem. Nebude už záležet na tom, že jste schopná, vzdělaná, inteligentní, pracovitá, poctivá a slušná. Hlavně abyste neměla pindíka – jste přijata, a ať už máte jakékoli vlastnosti a schopnosti, stává se z vás potenciální kvóta, kterou možná (kdo ví) najali z milosti. Já bych si k ženám takové ponížení nedovolil, vždyť teď budou muset celý život přemýšlet, jestli jsou reálně schopné, nebo se jen hodily do statistiky. Ale do agendy EU to zapadá přesně.

Pan ministr Dienstbier mladší volá po kvótách pro ženy alespoň na kandidátkách politických stran a chodí s cedulkou žena.

To jsou světlé zítřky, ale ani teď se už při výběru zaměstnanců málem nemůžete zeptat na to, kolik je hodin. Nesmíte diskriminovat podle barvy kůže, věku, pohlaví, víry, politického přesvědčení, názoru... Že to jde snadno obejít, to je věc jiná, o tom se nemluví.

To samé ostatně platí při výběru nájemníků, jak jsme viděli na začátku roku v případu s realitní makléřkou paní Noskovou. Hlavně se na nic neptat, prostě jim dejte klíče a do nočního stolku připravte nějakou literaturu o diverzitě.

O tom, jak sluníčkové organizace placené z našich daní udávají občany za ideozločiny, vyhlašují klatby na údajně nedobré lidi a každého labelují nějakým -ismem nebo -fobií, nemá smysl psát další odstavce, jen bych se naštval.

Tomuhle všemu se říká neomarxismus a nejde o rovnost lidí všech barev a pohlaví a kdovíčeho před státem (což by bylo záslužné), ale o protežování, tedy upřednostňování domněle utlačovaných menšin na úkor zlé většiny. Tzn. hlavně bílých hereráků. Teda oni jsou muži statisticky vzato menšina, tak radši řekněme na úkor establishmentu. Nebo úplně nejraději použijme feministický termín patriarchát, to je jedno, hlavně aby byly ty kvóty a láska a spravedlnost.

A já toho mám dost.

Nechci, abych byl znevýhodňován za to, že jsem se narodil jako bílý muž, ještě ke všemu bohužel heterosexuál. Nechci, abych nemohl vyhodit líného zaměstnance proto, že jeho víra mu zrovna přikazuje se flákat. Nechci, aby až se mi někdy moje budoucí dcera pochlubí, že ji v práci povýšili, musela pochybovat o tom, jestli je opravdu dobrá, nebo je jen procento.

Je smutné, že se dřív ženám zakazovalo volit a že černochy v Alabamě mlátila policie a že gaye upalovala církev. Napravíme to tak, že už to nebudeme dál dělat, ne tak, že diskriminaci přiřkneme označení „pozitivní“ a otočíme ji naruby.

Pojďme proto využít něco, co se dalo vyčíst v minulých odstavcích. Pojďme levičácké neomarxisty zastavit v jejich destruktivních snahách jejich vlastními zbraněmi.

Během pěti minut můžeme dosáhnout 105% naplnění Kolektivistického Plánu Rovnosti a Spravedlnosti pana ministra Dienstbiera, paní eurokomisařky Jourové a Evropského federativního svazu socialistických republik! Bez námahy!

Možností je bezpočet. Osobně se nejvíc těším na případy na těch zmiňovaných amerických univerzitách, kde by se podle mě odteď měli bílí uchazeči „cítit“ černě, aby byli spíše přijati. Nemůžu se dočkat těch následných soudů, kde se bude prokazovat, že jsou vlastně bílí. Třeba budou mít „liberálové“ nějaký vzorník barevných odstínů, jako měli nacisti, a podle toho budeme odsuzovat.

Ještě lepší to ale bude s kvótami pro ženy ve vedení firem. Stačí, aby se z desetičlenného bílého mužského nejvyššího managementu firmy X začalo devět mužů „cítit“ jako žena. Z toho se ještě dva (pardon, dvě) budou identifikovat jako černošky a Eskymačky, dvě budou lesby, jedna pohlavně a sexuálně nevyhraněná, jedna se bude cítit invalidní, a ještě si všechny hodí kostkou a nějak si mezi sebe rozdělí náboženství, aby je nikdy nikdo nemohl vyhodit.

Desátý může zůstat bílým chlapem, aby měl kdo chodit na kurzy diverzní citlivosti a neziskovky nevymřely.

Autor: Zdeněk Král | středa 23.11.2016 10:10 | karma článku: 43.54 | přečteno: 2559x

Další články blogera

Zdeněk Král

Oplodňujme povinně netěhotné ženy… Úřad ombudsmana zase perlí

Pan zástupce ombudsmana JUDr. Stanislav Křeček mě hluboce zklamal. Bylo mi sympatické, že vystupuje proti své šéfové, paní Šabatové, ale zjišťuji, že jeho myšlení je pro mě přinejmenším stejně děsivé.

15.4.2017 v 9:10 | Karma článku: 42.77 | Přečteno: 4189 | Diskuse

Zdeněk Král

Oslavme svátky nenávistí k České poště

Až budu Milovaný Prezident, bude zrušení zatracené České pošty třetí věcí, kterou udělám. Pokud ještě bude existovat.

14.4.2017 v 11:45 | Karma článku: 29.67 | Přečteno: 1082 | Diskuse

Zdeněk Král

Vystoupil jsem ze své elitářské bubliny… a má víra v lid se obnovila

Děkuji ti, „prostý lide“! Zjistil jsem, že i když se svými školami a povoláním a spol. patří mezi takzvanou „elitu“, nejsem se svými radikálními názory osamocený. Naopak reprezentuju většinu normálních, zdravě uvažujících lidí.

12.4.2017 v 9:09 | Karma článku: 25.76 | Přečteno: 795 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Martin Valovič

Taky sním o lepším Česku

Kdysi dávno se v jedné daleké zemi blížily volby. Ministr financí této země se proto přestal tvářit jako ministr financí, který v zemi už více než tři roky vládl, a začal se tvářit, jako někdo, kdo do politiky teprve vstupuje.

26.4.2017 v 18:53 | Karma článku: 14.89 | Přečteno: 392 | Diskuse

Honza Vranik

O Praze 2 opravdu bez cenzury?

V minulých dnech zaplavil schránky domácností Prahy 2 bulvární občasník s názvem „Jejich Dvojka“a vznikla i elektronická verze: www.jejichdvojka.cz.

26.4.2017 v 16:30 | Karma článku: 10.45 | Přečteno: 363 | Diskuse

Andrea Kostlánová

Kybernetický terorismus Bloodymira Putina v současné 3.sv.v.

27.2.013 náčelník ruského genštábu Valerij Gerasimov pro list VPK/vojensko-průmyslový komplex prohlásil, že „ v 21.stol. se rozdíl mezi válkou a mírem smazává, války se nevyhlašují, probíhají v míru jako války hybridní, ve kterých

26.4.2017 v 13:12 | Karma článku: 14.58 | Přečteno: 524 | Diskuse

Adam Mikulášek

Vlastní gól rudozeleného rakouského prezidenta

Podle něj by všechny ženy měly nosit jeden den v roce ze solidarity k muslimkám šátky. Ovšem co jiného lze čekat od intelektuála se zelenými postoji s příměsí komunistické ideologie?

26.4.2017 v 11:56 | Karma článku: 42.08 | Přečteno: 2083 | Diskuse

Jan Dvořák

Černý den Miloše Zemana (To není poplašná zpráva, ale krutá realita)

Každý jen trochu empatický občan si při čtení zpráv musel v úterý uvědomit, že prezident Zeman prožívá jeden z nejčernějších dnů své kariéry. Dozvěděl se totiž dvě „infarktové“ skutečnosti.

26.4.2017 v 10:44 | Karma článku: 37.07 | Přečteno: 6746 | Diskuse
Počet článků 20 Celková karma 32.73 Průměrná čtenost 5322

Parazitující živnostník, korektor a redaktor, libertarián, euroskeptik, pravičák, E(I)NTJ, antiteista a fanoušek hudby, češtiny, cizích jazyků, technologií, her a seriálů.

Narodil jsem se v roce 1991 v Českých Budějovicích, dlouho bydlel kousek od Berouna, nyní se pohybuji v Praze. Živí mě převážně čeština, jsem korektor, editor, redaktor a obecně textař. Od roku 2011 jsem dělal pro různá online média, poslední téměř tři roky (od roku 2013) píšu jako externista do technologické rubriky iHNed.cz, velmi výjimečně i do tištěných médií. Po získání titulu (v roce 2015) jsem z přivýdělků a dohod udělal živnost – jsem OSVČ, tedy parazit, mám svůj tým lidí a nabízím kompletní služby ohledně textů, od tvorby přes korekce po překlad. Mezi mé klienty patří například jeden velký eshop s elektronikou.

Vystudoval jsem mezinárodní obchod na FMV VŠE a amerikanistiku na FSV UK, na půl roku jsem si odskočil studovat terorismus, národní bezpečnost a trestní systém do Spojených států. Předtím jsem měl to potěšení studovat trubku (a jako vedlejší obor klavír) na pražském Gymnáziu Jana Nerudy s rozšířenou výukou hudby. Od září 2016 jsem nastoupil jako student Ph.D. zpět na FSV.

Politicky jsem libertarián/minarchista: Příznivec malého státu s malými pravomocemi, který chrání před násilím a krádežemi a vynucuje nutné minimální zákony. Jen pak může společnost fungovat, aniž by nějaká skupina utlačovala nebo vykořisťovala jinou, a země může ekonomicky prosperovat.

Svou politickou filosofii i kompletní životopis jsem zveřejnil na svých osobních stránkách.

Děkuji za návštěvu mého blogu, snad vás moje texty zaujmou.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.