- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Poštěstilo se mi. Jeden z mých klientů mi nabídnul zakázku takového rozsahu, že se v jednom člověku nedá zvládnout (jsem malý parazit, OSVČ). Inu, to opravdu není důvod ke stížnostem. Mají na mě rozpočet, jsou ochotní ho na mě vyčerpat (samozřejmě pokud odvedu tu práci) – co by za to jiní dali! Zbývá najít někoho, kdo mi s tou zakázkou pomůže.
Všechno ohledně té práce je perfektní. Moji lidé by makali z domova, jako já, a to dokonale flexibilně („Zakázka do konce měsíce, dělejte si ji třeba ve dvě ráno a odevzdejte třeba 30. Jak chcete.“). Vše bez nějakých výdajů na dopravu a vybavení, na vše jim stačí jejich notebook a internet, komunikovat můžeme přes Facebook a práci zadávat přes Google Tabulky… Klidně zaměstnám kámoše z Moravy, kde je brigád málo a špatně placených. To já bych platil dost dobře – i za předpokladu, že bych zaměstnance jako zlý kapitalista vykořisťoval, nebo co si lidi myslí, že OSVČ se zaměstnanci dělají…
Za pohodlnou a relativně snadnou práci by si při dejme tomu třetinovém úvazku odnesli dejme tomu 10 tisíc. Vydělá klient, já i zaměstnanec, win-win-win.
Není důvod, proč by všechno nemělo probíhat takto:
Berňák dostane moje daňové přiznání, její daňové přiznání, klientovo daňové přiznání. Kdyby přišla kontrola, ukážu jí faktury, nebo nevím, co by po mně měli chtít. Výpis z podnikatelského účtu, klidně.
HOTOVO! A já budu bojovat za to, aby takto systém vypadal!
Být zaměstnavatelem na hlavní pracovní úvazek, to nikomu nepřeju a sám bych o tom ani neuvažoval. Ty podmínky, to papírování, ty pitomé předpisy ohledně najímání a výpovědí a diskriminace a rovnostních kvót… A odbory! A co minimální mzda? Co když si bude chtít kámoška jeden měsíc přivydělat jen pět tisíc a pak se učit na zkoušky nebo jet na dovolenou? Ne, díky.
Jenže ono nejde jednoduše zaměstnat ani na DPČ. Poté, co jsem nadšeně vyzvěděl detaily o klientově nabídce, jal jsem se googlit detaily zaměstnávání lidí na dohodu. Pomohl mimo jiné užitečný web JakPodnikat.cz (Povinnosti zaměstnavatele u dohod):
Takže co myslíte? Dál už jsem ani nekoukal. Jako parazitovi malého rozsahu se mi tohle ani ZDALEKA nevyplatí dělat. Rozhodl jsem se, že si nebudu najímat tým právníků a tým účetních a utrácet za kamarádku tisíce měsíčně ZA NIC, jako poplatek státu za to, že si jednoduchou dohodu mezi slušnými lidmi zkomplikuju stovkou formulářů a odvodů. Víte, jak dlouho mi trvalo napsat tento příspěvek, který je navíc určitě zoufale nekompletní a plný chyb… natož kdybych to všechno měl fakticky udělat?
Mohla být odvedena práce. Nebude. Mohla být vytvořena reálná hodnota. Nebude. Mohla být odvedena daň od několika subjektů. Nebude. Neefektivita? Nevyužité rozpočty? Studenti, kteří se místo praxe/práce budou válet? Ano prosím, to bude!
V současné době se můžeme přiblížit tomu, co jsem navrhoval v „Jak by to mělo vypadat,“ a sice kdyby i kamarádka byla OSVČ a fakturovala mi na živnostenský list (tedy „oprávnění“ – terminologie se změnila, aby bylo víc vidět, že nám pan stát povolil podnikat).
Ale kde najdete studenty, co mají čas se papírovat se živnosťákem, případně snad nestudenty, kterým pak vzniká povinnost platit si zdravotní daň a sociální daň – dobrý čtyři tisíce měsíčně. U desetitisícového přivýdělku je to nesmysl. A u hlavního pracovního poměru, kde by se živnosťák mohl vyplatit? Tam je to přece švarcsystém, to se nesmí!
Na rozloučenou jedna myšlenka: Stát přece MUSÍ regulovat trh práce a pracovní vztahy, že jo? Jinak by lidi jako já nechutně vykořisťovali dělníky! S takovou polemikou nejde nesouhlasit, ale naštěstí nemusíme debatovat teoreticky, stát – ochranář a dobroděj – nám přece jde reálným vzorem. Fakt, zeptejte se na České poště svého pošťáka, jak se mu pracuje pro státní podnik, dost možná nejhoršího zaměstnavatele v republice.
Pode mnou by se jim jistě dělalo hůř!
Další články autora |
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!